Intervalový trénink

Běžci, kteří mají cíl zlepšovat své výkony například pro závody, si trénink zpřísňují, zařazují itervalový trénink a výběhy do kopce.
Intervalový trénink je střídání rychlých 400 až 800metrových úseků s velkou tepovou frekvencí a pomalejších úseků při nižší tepové frekvenci. Jejich počet závisí na kondici běžce. Důležitá je ale i vytrvalostní kondice. Podle toho, jaké tratě běháte, je nutné upravit poměr intervalového (silového) a vytrvalostního tréninku. Běžec na desetikilometrové trati využije více intervalový trénink, maratonec silový. 

Maratonský běh

Maratonský běh neboli maraton je závod na vzdálenost 42,195 km, i když se obecně používá pro všechny dlouhé a vytrvalostně náročné sportovní i jiné akce. Světový rekord drží od roku 2014 Keňan Dennis Kimetto, kterému na zaběhnutí této vzdálenosti stačily 2 hodiny, 2 minuty a 57 sekund.

Orientační běh

Běh s mapou v terénu, který má za úkol prověřit nejen fyzickou zdatnost účastníků, ale i schopnost orientace s mapou a buzolou. Závodník musí kromě zdolání tratě s různými úrovněmi obtížnosti nalézt v určeném pořadí všechny kontrolní stanoviště. Tratě se dělí podle délek (sprint, krátká, klasická a dlouhá) a podle věku, běhá se 20 až 160 minut.

Ve městech se nově vyvinul tzv. parkový orientační běh, který se běhá v upravených terénech, parcích a na sídlištích, je kratší (do 20 minut) a mnohem víc při něm záleží na přesné orientaci, rychlosti běžce a okamžitém rozhodování.

Orientační běh má i svou noční variantu, kdy běžci mají navíc baterku nebo čelovku a kontrolní stanoviště jsou označená reflexní páskou. 

Zvláštní odvětví pak tvoří rádiový orientační běh, kdy běžec vyhledává kontrolní stanoviště pomocí rádiového přijímače se směrovou anténou na předem určených kmitočtech.